Minulý týden jsem se zúčastnila akce „Žárovky„, která se konala v centru Opero. Vedly mě k tomu dva důvody. Jednak jsem se chtěla podívat do moderního co-workingového prostoru v těsné blízkosti Staroměstského náměstí a jednak jsem byla zvědavá, jak budou mladí talentovaní lidé představovat svá témata. Obdivuji všechny, kteří mají své srdeční téma, jsou v něm dobří a mohou o něm mluvit před větším obecenstvem.
Musím přiznat, že jsem nevydržela do úplného konce, diskuse mě nezaujala, navíc se v té době už výrazně přetahoval plánovaný čas. Kamarádka mě nazvala příliš náročnou a profesně deformovanou. Ŕíkala, že je těžké se mi zavděčit a že jsem příliš přísná. Asi má pravdu. A co tedy na akci říkám?
Moc se mi líbilo prostředí, ve kterém akce probíhala. Moderní a harmonické. Všichni lidé milí a přátelští. Akce profesionálně zorganizovaná, včetně drobného občerstvení. Také úroveň prezentací se posunula výrazně výše od toho, co jsem byla zvyklá vídat u lidí podobného věku jako vystupující na Žárovkách.
- Promítané prezentace krásně využívaly vypovídací sílu obrázků a obešly se bez hustě popsaných slajdů. Vizuální stránka pouze dokreslovala příběh, který řečníci vyprávěli. Slečna Markéta se dokonce rozhodla postavit své vystoupení na kvízu, kdy jednotlivé otázky tvořily stavební kameny jejího příběhu. Vtipné, interaktivní a stále výstižné.
- U všech vystupujících bylo zcela zřejmé jejich zapálení pro téma. Byla vidět, že tím tématem žijí. A toto své nadšení přenášeli na publikum. Toto považuji za velice důležité, neboť není nic nudnějšího než zpruzelý mluvčí.
- A určitě také oceňuji kultivovanou řeč těla i kultivovaný jazyk. Nikterak strnulé a nikterak divoké. Nikterak upjaté a nikterak přemrštěné. Všeho tak akorát pro zlatou střední cestu.
Současně však mám i námět na zlepšení. Pro všechny. Velký prostor vidím v lepším vypointování myšlenky. V průběhu prezentace, jak už to tak bývá, se objevovala slabší místa, vystupující se dostali do kruhu svých úvah a k opakování některých tvrzení, natahovali délku a občas i nudili. Na konci nebylo zřejmé, co si má posluchač z prezentace odnést. Co bylo ono sdělení, které předávali. Chybělo mi takové to závěrečné shrnutí.
Poukazuji na to proto, že absence vypointovaného závěru je nejčastějším problémem, který u prezentací pozoruji. Pokud z příběhu není jasné jeho sdělení, ponaučení či provokace, končí na půlce cesty a obecenstvo odchází zmateno. A to jistě není žádoucí stav. Proto si vždy musíme pokládat otázku
„co je cílem mé prezentace?“
Cílem tohoto článku je pochválit zdařilou akci, pochválit všechny vystupující, že zvyšují standard prezentací, a současně jim dát tip, že díky lepšímu zakončení budou příště ještě výše.
P. S. Jaké poznatky si odnáším ze Žárovek?
V IT se hojně skloňuje pojem umělá inteligence, která pracuje se strojovým učením. Strojové učení je založeno na kopírování principů neuronové sítě a využívá se čím dál častěji a ještě mnohem více bude v budoucnosti. Stejně tak můžeme čekat více akvitit v osidlování vesmíru, přestože některé fyzikální charakteristiky nejsou zatím zcela příznivé. A současně zůstaneme lidmi, kteří chtějí žít v páru, jenom se budeme více a více seznamovat ve virtuálním protředí přes internetové seznamky.