Na cestě z Indie (více o svých indických „dobrodružstvích“ píšu na ‚Perspective in India‚) jsem na jednom z letů narazila na spolucestujícího se špatnou náladou a pozorovala, co všechno jeho špatná nálada vyvolala…
Začala jsem si ho všímat téměř okamžitě, protože si odmítl vyměnit místo za úplně stejné, jen na druhé straně řady. Tj. osově souměrné. Zamrzelo to a chvíli mi trvalo se nad to povznést. Pak jsem pochopila, že onen mladý muž má špatnou náladu, protože se něco stalo s lety a on se vrací o den později a navíc economy třídou místo business třídou.
Díky tomu, že nebyl dobře naladěn, choval se dost přehlíživě až arogantně k posádce. Posádka se sice snažila vyhovět, ale ona negativní karma dělala své. Zapomenutá objednávka, dlouhé doby doručení až nakonec vyklopení celého tácu s jídlem přímo na klín obávanému cestujícímu.
Jsem přesvědčena, že nic by se nemuselo stát, kdyby se mladý muž nenechal špatnou náladou pohltit a tzv. pojídat zaživa. Vždycky je to na nás, jakou cestou se rozhodneme vydat. A dobrá nálada a úsměv na tváři je určitě lepší volba.
Což mi připomíná jeden z našich výletů v Kašmíru. Měli jsme slíbenou túru po ledovci s výhledem na Himaláje. Opravdu jsme se na to moc těšili a zaplatili i dost peněz. Jenže po příjezdu na místo jsme se dozvěděli, že na ledovec nemůžeme. Jednak proto, že je ještě moc sněhu a my nemáme dobré vybavení, jednak proto, že v oblasti je v plném proudu stavba tunelu.
Byli jsme si jisti, že průvodce o omezení věděl a nic nám záměrně neřekl, aby nepřišel o peníze. Cítili jsme se podvedení a cloumala s námi špatná nálada. Ale svítilo sluníčko, výhledy na zasněžené kopce byly hezké, přestože to byly ‚jen‘ para-Himaláje, tak jsme si řekli „užijme si to, co máme. V horách nejsme každý den…“ Nakonec to byl fajn výlet, zažili jsme brouzdání ve sněhu, viděli pastevecké chatrče a pokochali se pohledy na malebné údolí…
Proto říkám:
nedovolte špatné náladě, aby vás pojídala za živa.
Na každé situaci je něco dobrého a to je třeba poznávat a užívat.
Na podobné téma jsem už psala dříve – „Úsměv aneb síla maličkostí“